Bojím se...

10. srpna 2011 v 11:31 | Gabriella |  Kecy v kleci
... Jsem hroznej posera, ovšem s tím jaksi neudělám nic...

Z čeho mám strach:

Pavouci
Už jen představa toho, jak po mě leze pavouk, a dělá se mi zle. Jednou mi kamarádka vytáhla z vlasů johanu, málem mě ranilo, takovej hysterák jsem vážně hodně dlouho neměla a celkově, stačí jen abych věděla, že je se mnou pavouk v pokoji a já bych tam měla spát, tak radši spát nepudu, jelikož jsme paranoidní, že po mě poleze!
Story ze základky: Moji drazí spolužáci usušili pavouka na okenním parapetu, byl hnusnej, chlupatej a navíc žádnej drobek. Hnus. A ty kretény nenapadlo nic jinýho, než mi ho v hodině hodit za tričko. Myslela jsem , že mě mrdne. V životě jsem ze sebe takhle rychle nestrhávala oblečení, až jsme nakonec stála před celou třídou jen v džínách a podprsence a slzy na krajíčku,jak jsem byla hysterická. A všichni jen čuměli s otevřenou papulí. Komedie hadra...

Tma
Jsem kapánek paranoidní, nevadí mi tma, jako taková, ale ten pocit, že kolem sebe pořádně nevídím a že by se mi mohlo ěnco stát, někdo mě přepadnout a podobně. Tudíž, když jsu potmě domů, za každým rohem vidím úchyla a povětšinou s evyšokuju tak, že běžíma to klidně v botech na podpatku...

Klíšťata
Na základce jsem měla boreliózu, měla jsem ji skoro rok a neustále se cpala nějakýma práškama. Od té doby, když jde o klíšťata jsem paranoidní. Tudíž nechodím do lesa a ani moc nikam, kde by se tahle havěť mohla vyskytovat. A zrovna minulej tejden, jsem měla po těch 6 letech podruhé klíště. Už jen představa toho, že je ten hajzl infikovanej, se mi navalilo a začela jsem bejt kapánek hysterická... Tudíž za měsíc opět na testy!

Koně
Jako malá jsem koně milovala a vždyvky jsem si přála umět jezdit. Ovšem pak mě to nějak přešlo a teď se svým způsobem koní bojím. Jsou až moc velcí, maj velký klafáky, i když to neznamená, že se mi nelíbí. Líbí.
kamarádka jezdí na koni a párkrát jsem byla sní, donutila mě vlézt do ohrady , kde jich byla kupa ajá byla posraná až za ušima, že mě udupou nebo rovnou sežerou, Nebo když mě nutila je krmit, měla jsme nehorázně strach, že mě kousne. jsme magor.:D

Z toho že nco ztratím
Když ěncoě nemůžu najít začnu bejt na nervy a poleje mě horko a občas se vystresuju až tak, že se mi z tioho chce brečet. viz nemůžu najít v kabelce mobil nebo peněženku. Povětšinou ji už držím v ruce,ale stejnak ji v kabelce hledám jak idiot:D

Našly by se i další věci, jen mě teď nic nenapadá... Když jsme byla maldší, vždycky jsem se bála,že se ztratím:D


A z čeho máte strach vy?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 listery listery | Web | 10. srpna 2011 v 11:50 | Reagovat

Z těch věcí, cos vyjmenovala, se nebojím jen koní... a klíšťat se spíš štítím, než bojím, ale těžko říct, jestli je v tom rozdíl. Kdyby mi někdy někdo hodil usušenýho pavouka za tričko, tak bych buď omdlela a nebo udělala to co ty  - prostě bych go ze sebe strhla...

2 Tabitha ren Moore Tabitha ren Moore | Web | 10. srpna 2011 v 11:50 | Reagovat

Pavouci mi taky příjdou odporní, sice z nich nemám vyloženě fobii, ale příjdou mi opravdu hnusní a spíš se jich štítím.Čeho se, ale třeba fakt boíjím jsou klauni a nenávikdím otevřené protory :D Taková obrácená klaustrofobie... :D

3 Wendy Wendy | Web | 10. srpna 2011 v 12:04 | Reagovat

Kromě toho, že se bojim vejšek a malejch prostorů jsem si nedávno jednu svou docela blbou "fóbii" - strach z toho, že přijdu pozdě :D. Když mám s někym například sraz, vždycky jsem na domluvenym místě MINIMÁLNĚ 10 minut napřed, i když to většinou znamená, že na toho druhýho pak půl hodiny čekám, protože pro ostatní sraz např ve tři znamená spíš sraz někdy po třetí :D.
A taky se trochu bojim aut, strašně nerada sama přecházim silnici :D.

4 Maiko Hatake Maiko Hatake | Web | 10. srpna 2011 v 12:08 | Reagovat

Pavouky nemám ráda. Vždycky jsem si hrála na obrovskou hrdinku, jak mi pavouci nevadí, ale jak je někde u mě nějaký hnusný odporný pavouk tak zdrhám. Ale že bych z nich měla fobii to zase ne. Bojím se klaunů, jak zde Tabitha (jestli jí tak mohu říkat...)a takových těch panenek z hororů. Kamarádi mi vypravovali horor o panence a potom jsme se všichni tři v noci k sobě tiskli a hrozně se báli, že ta panenka přijde a zabije nás =_=''

5 Fabiana Fabiana | E-mail | Web | 10. srpna 2011 v 12:10 | Reagovat

Pavouků se štítím, když je u mě v pokoji i jenom maličký, jdu pro někoho, aby ho zabil. Nejhorší je, když není nikdo po ruce a já ho musím zabít sama. Nesnáším to křupnutí, když ho rozmáčknu. Tmy se poslední dobou bojím taky; nebo spíš těch zvuků v ní, takže spím s rozsvícenou lampou. Taky se bojím jezdit výtahem a z klaunů nemám nejlepší pocit... Ještě mám docela respekt z velkých zvířat - koní, krav, koz, velbloudů, lam a tak podobně.

6 Siwa Siwa | Web | 10. srpna 2011 v 12:24 | Reagovat

Pavouků se štítím, fobie to není. Tedy z těch VELKÝCH jo, to se vždycky můžu po- strachy, ale ti malí mi nevadí. Se sekáči si třeba i hraju, ale ti tlustí, chlupatí... brr. Nesnáším ty jejich oči, jsou... brrr, nemám slov.
Ze tmy jsem měla strach kdysi, teď ani ne. Mám ji radši než denní světlo :D.
S tím posledním bodem - vyjádřila jsi to přesně. Když něco nemůžu najít, chvíli mám vztek, že nevím, do čeho kopnout dřív, ale pak jsem spíš zoufalá, že jsem nešika zase něco ztratila.
A pak se bojím ještě náhody. Náhoda je blbec, jak se říká, proto se děsím třeba toho, že večer zrovna zkřížím cestu nějakému vrahovi na útěku, že v lese vyběhne ze křoví kanec, protože se tu zrovna potloukal, aby našel jídlo, a já mu narušila teritorium; na dálnici, že prostě nějaký řidič usne mikrospánkem a narazí do nás v plné rychlosti nebo nás smete do příkopu... Mám proto ráda všechno pod kontrolou (všechno nejde, ale co jde, o tom chci vědět, co můžu čekat).

7 VelííQ VelííQ | Web | 10. srpna 2011 v 12:27 | Reagovat

Taky se příšerně bojím pavouků, a taky příšerně hysterčím, když někde uvidím jenom maličkého pavouka... :D :D Úplně to chápu... :) Pak to s tím, že se bojíš, že něco ztratíš, přesně to dělám já. Kouknu na jedno místo, a když ta dotyčná věc tam není, hned začnu být hysterická, že jsem to ztratila... :D :D

8 Nobody Nobody | Web | 10. srpna 2011 v 12:28 | Reagovat

S tím ztrácením mi připomínáš mojí maminku. Ta má chorobnej pocit, že neustále něco nemá. Kupříkladu kdykoli odněkud jdeme, je si jistá, že nemá klíče, ale ještě se nestalo, aby je v kabelce nenašla. :D

Myslím, že by ti pomohla častější návštěva stájí a zjistila by si, že koně jsou miláčci. :)

Já se bojím tmy, bojím se, že mi večer zaklepe na okno zombík, bojím se hřbitovů (ve dne i v noci), bojím se opilých lidí, bojím se bezdomovců, dělá se mi špatně, když sedím ve tmě jen při svíčkách (evokuje to ve mně hřbitov, asi :D) a vůbec se bojím strašně moc věcí.

9 Lilithen Lilithen | Web | 10. srpna 2011 v 12:34 | Reagovat

Já mám naopak pavouky moc ráda, když jsem byla malá, tak jsem chytala ty obrovské křižáky a tahala jsem je v zavařovacích sklenicích domů, z čehož měla matka málem smrt :D
Já se bojím stárnutí, vody, jehel, mravenců, telefonování, škvorů, osobního seznamování se a když musím něco vyřizovat (někdy začnu i koktat, ne jen zakoktávat se, ale koktat).

10 Brabikate Brabikate | Web | 10. srpna 2011 v 12:35 | Reagovat

Z pavouků mám taky strach. Ti maličcí mi nevadí, ale jakmile to je trochu větší, nesnesu se na to ani dívat. Úplně nesnáším mytí oken, protože u nás doma jsou za všemi těmi záhyby zvenčí nějaký pavouci schovaný a obyčejně to bývají jedni z těch největších, co se v našich zeměpisných šířkách vyskytují. Naštěstí to dopadlo tak (ale až po několika hysterických scénách :D), že mi máma na hrubo otře rámy oken, aby se zbavila vší té havětě a teprv pak jdu na scénu já. :-)) Zážitek ze školy nezávidím, to bych se asi zbláznila!

Jinak, já jsem taky trochu paranoidní z davů cizích lidí. Je to hlavně od té doby, co mi v Barceloně ukradli kabelku i s foťákem. Jsem nervní, že se mi stane něco podobného...

11 Orlageddon Orlageddon | Web | 10. srpna 2011 v 12:44 | Reagovat

Pavouky nezabíjet D:
(Někdo: "ÁÁÁ PAVOUK"
Orlageddon: "Kde?" :3)

Věci z hororů mě neděsí, ale taky se bojím koní. A mám neustálý strach z apokalypsy, a to prosím nemám z přehnaného poslouchání Lordi. :P

12 Jasmína Nocte Somniare Jasmína Nocte Somniare | Web | 10. srpna 2011 v 12:56 | Reagovat

Jak na to koukám, máme stejné fóbie ;)

13 LoveShy LoveShy | Web | 10. srpna 2011 v 13:02 | Reagovat

Taky se bojím pavouků, to je fakt fobie, jinak se u mě zbytek tvých věcí dá nějak překonat :D

Já se nejvíc ze všeho bojím strachu. Když mám totiž strach, tak se ze mě stává úplně někdo jiný a nedokážu se ovládat. Taky se bojím samoty, takové té věčné, že mě všichni opustí a já na všechno zůstanu sama. V neposlední řadě.. hodně lidí se bojí smrti. Já až tak ne, ale mám strach, že do té doby nestihnu vše co chci.

Já se moc hmotných věcí nebojím, jak tak koukáme. Ale o to je to horší.. Klíště, pavouka zašlápneš, ve tmě si rozsvítíš a ke koním chodit nemusíš :). Strach je dobrej, nutí nás se překonávat a není nic lepšího než překonat sám sebe :)

14 Amestea Amestea | Web | 10. srpna 2011 v 13:16 | Reagovat

Fuj, pavouci. Mám z nich hrůzu, živě si vzpomínám, jak jsem si jako malá stlala postel a najednou mi přes ni přeběhl obrovský pavouk - nebo mi tak alespoň připadal. A nedávno, ani ne před měsícem, jsem si ležela v posteli u babičky s notebookem a teď koukám - ani ne půl metru vedle mě se na postel slaňuje pavouk. Tehdy mě chytl hysterický záchvat a s řevem jsem vyletěla z postele.
Taky se bojím tmy. Jsem paranoidní, pořád mám strach, že za oknem číhá krvelačná bestie, třeba zombie, upír nebo vlkodlak. A to i když bydlíme ve čtvrtém patře paneláku.
Spousta lidí se bojí apokalypsy nebo smrti. Já se nebojím, jen jsem hodně zvědavá a doufám, že to nebude moc bolet.

15 Becky Loud Becky Loud | Web | 10. srpna 2011 v 13:18 | Reagovat

No, tak s těma pavoukama jsme na tom stejně. Jednou jsem měla vidiny, jak mi leze pavouk po posteli, tak jsem rožla a on tam fakt byl! :D Takže jsem dostala totálka záchvat..odmitala jsem na něj šáhnout, tak jsem vzala lak na vlasy a honila ho po pokoji :D

Jinak tmy se bojím taky, jelikož bydlíme v bytě, tak vždycky musím šlapat schody, protože většinou výtah nejede..takže vždycky utíkám jak magor, neřeším, že házím držky na každým druhým schodu, jen abych byla konečně nahoře! :D

16 Jitulka シ Jitulka シ | Web | 10. srpna 2011 v 13:22 | Reagovat

Já mám strach ze stejných věcí jako ty, kromě těch koní. Ty miluju.
Ale s tím pavoukem-fuj, asi bych toho dotyčného zabila i o hodině :D Ale já mám strach tak nějak všeobecně ze hmyzu, takže trošku psycho.
Fuj, v životě nezapomenu na toho obřího pavouka chlupatýho, jak mi lezl pod dekou po noze :((

17 Fanciful Fanciful | Web | 10. srpna 2011 v 13:27 | Reagovat

Pavouků se taky bojim, jednou mi lezl po ruce a já se mohla zbláznit, hnusnější pocit jsem snad nezažila. Z klíšťat mám taky fóbii, jednou, na škole v přírodě, mi nešlo vytáhnout a učitelka ho přetrhla, nechtěla se mnou do nemocnice, tak vzala jehlu a rejpala se mi s ní v kůži, aby vytáhla kusadla, no rána potom začala hnisat, tak jsem šla pěkně na chirurgii, tam vzali skalpel a hnis pěkně vydlabali. Byl to hnusnej zážitek. Dál se bojim, že spadnu, nesnášim, když do mě někdo jen tak ze srandy strčí, nebo mě bere do vzduchu. Jako malá jsem se bála psů, teď už nikoli. To je asi to nejpodstatnější.

18 Nicolette Hope Silent Nicolette Hope Silent | Web | 10. srpna 2011 v 13:36 | Reagovat

Uplně stejné jak u tebe, dlouho jsem nepotkala někoho podobně paranoidního.Dále se bojím psů a každej horor je pro mne inspirací, že se může stát všechno.Miluju se přímo :D

19 Kitt C. Kitt C. | Web | 10. srpna 2011 v 13:41 | Reagovat

Fuj, pavouci :/ Jednou ve škole lezl po podlaze obrovský pavouk, a když jsem si ho všimla, tak jsem zaječela a běžela na druhou stranu třídy :D
Z tmy jako takové strach nemám, ale mám strach z toho, co mě tam může čekat. Takže vždycky doma, když jdu spát chodím barákem sem a tam a rožínám a zhasínám světla, abych ani chvíli nešla potmě :D Naneštěstí ještě máme barák jak kráva.
Koně miluju, ale občas mi taky pořádně zatrne. Hlavně, když zlobí, nebo je člověk potřebuje odehnat a oni se obrací zadkem připraveni kopnout. Jednou jsem se starala o klisničku, která byla týraná, a když ji člověk i jenom jemně poplácal, ihned jste měli před obličejem její zadek a kopala :/ Ale většina koní není zlá, jsou škodolibí a hraví, takže nekousnou, ale jenom uždibují pysky, nebo jemně zubama tahají za oblečení :))

20 Taychi Taychi | Web | 10. srpna 2011 v 13:47 | Reagovat

Nebojím se ničeho z toho co tu uvádíš, i když je pravda že klíšťat se štítím a to tak, že když někam deme i v sebevětším horku, jsem zabalená jako eskymák  a namlouvám si že to pomůže :D

Pak mám strach z opilců...to víš zážitky s tátou, kdy se choval nesmyslně. Prostě nemám ráda napitou řeč.
Dále taky úchylů. Proto nikdy nechodím ve tmě sama domů...
dále taky toho, že je možné aby nás někdo vykrad,  jelikož naše dveře nejsou nejlepší a když slyším rachot v noci, klidně i nespím...našlo by se toho plno...

21 rousse rousse | Web | 10. srpna 2011 v 13:51 | Reagovat

no umírám z tvýho blogu,je to tu nádherný a máš skvělý články:)

22 Grafické centrum Grafické centrum | E-mail | Web | 10. srpna 2011 v 14:08 | Reagovat

Ahoj,
potřebuješ pomoci s grafickými úpravami?
V našem grafickém centru nabízíme designy, tlačítka, oddělovače a různé grafické doplňky pro blogery. Design si můžeš navrhnout sám/a, nebo si vybrat z naší nabídky.
S pozdravem
Grafické centrum

23 Kristy Bee Kristy Bee | Web | 10. srpna 2011 v 14:20 | Reagovat

Pavouky jsem ještě tak před rokem nějak neřešila, nevadili mi, ale letos na jaře jsem se jednou ráno probudila a když jsem se převlíkala, po zdi za postelí vylézal pavouk! Ta představa, že by vylezl ve chvíli, kdy bych ještě spala, a třeba by vlezl na mě.. no fuj! Od tý doby pořád kontroluju, jestli někde doma není pavouk. Když doma najdu novou pavučinu někde v koutě, hnedka šílim a hledám pachatele a jakmile ho nenajdu, jedu spát k babičce :D.
Ale pavouci jsou ještě nic proti komárům.. Teda mám na mysli takový ty hodně velký komáry. Nebo já vlastně ani nevim, jestli to je komár nebo není, ale řikám tomu tak, protože je to podobný komárovi, ale je to hodně velký. Pavouk totiž jenom leze a dá se relativně jednoduše zabít, kdežto tohle zvíře ne. Za tyhle prázdniny mi vlítlo už dvakrát do pokoje, protože jsem si omylem nechala večer otevřený okno a bylo tu rozsvíceno. Šílim z toho pocitu, když to nechutný zvíře s dlouhejma nohama letí ke mně! A pak se k tomu ještě dobrovolně přiblížit a zabít to? Jednou jsem to plácla sama, nějakým časákem co byl po ruce, ale když se to u mě v pokoji ukázalo podruhý tak už jsem běžela pro taťku :D
Toho ostatního, co jsi psala, se nebojim.. Klíšťata mě nevyhledávaj, tmu mám ráda (naopak při rozsvíceným světle bych nedokázala usnout), a když něco ztratim, spíš mě naštve, že to budu muset sehnat znova, ale vystresovaná z toho nebývám.

24 Adelaine Pierce Adelaine Pierce | Web | 10. srpna 2011 v 14:37 | Reagovat

Zajímavý. No, já se pavouků nebojím. Není mi to nějak moc příjemný, když někde nějakej leze, ale já ho většinou prostě rychle něčím mrdnu a je po problémech. :D Z těch s těma dlouhýma nohama mi paradoxně mráz po zádech celkem běhá, jsou.. ghuuu, nechutný.
A jinak to bude znít divně, ale nejsem si vědoma že bych ještě z něčeho měla strach. Z tý tmy asi tak, jako ty, ale to ani moc neberu jako strach. Zvířata mi nevadí, výšky, nic. Mmm.. :D

25 Elisis Elisis | Web | 10. srpna 2011 v 14:42 | Reagovat

Pavouci ... arachnofobie ..  Na tohle téma mi je dost nepříjemné mluvit. Nevadí mi takové ty malé potvory, ale ti obři, co se schovávají na podzim v domě, z nich mi jde strach. Jednou, když  jsem otevírala okno, na parapetě byl ten hnusný velký pavouk .. Myslela jsem, že se asi po ... Začala jsem hysterčit, fuj, štítím se jich ..
Věřím, že z nich máš strach, po těch zážitcích ... Vdovu bych
vážně nechtěla mít ve vlasech .. :/
Klíšťat se tady štítím. Ta představa, že  na mém těle je přicucnuté zvíře co mi pije krev je hrozná ...
Mrzí mě, že si měla boreliózu. Co dokážou takové malé potvory s člověkem udělat.
Z tmy moc strach nemám, většinou. Když je tma třeba v pokoji, tak to mi zas tak nevadí. Teda pokud jsem  zrovna neviděla nějakou krvavou scénu z filmu, to mám pak děsivé představy. Ale tma, když jdu sama nocí ... tak to vážně nezvládám, většinou utíkám nebo se tomu snažím prostě vyhnout.
Z koní strach nemám, naštěstí :D
Když něco ztratím nebo pokazím, z toho mám taky strach. To potom mám někdy taky slzy na krajíčku .. Nevadí mi třeba nějaká blbost, ale klíče, MP4 nebo mobil a takové ty cenné věci .. Teď jsem třeba pokazila sims, a vymazala všechny downy a pořád to nejede, to mě mrzí a štve zároveň ..
Někdy mám strach, že se k nám někdo vloupe nebo že budu nějaké rukojmí a tak .. To mám asi z těch filmů :D

26 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 10. srpna 2011 v 17:07 | Reagovat

Dlouho jsem tpěla rachnofobií, ale jednoho dne jsem se naštvala a rozhodla se jí zbavit. Docela mi s tím pomohl soused, který chová sklípkany. Stálo mně to sice pár krušných týdnů, ale teď už mě nechávají tihle osminozí tvorové v klidu :)

Taky jsem si myslela, že mám nějaký druh klaustrofobie, ale až poslední dobou jsem zjistila, že je to spíš demofobie - strach z davů lidí... fůůůj, jenom když si představím uzavřený prostor, kde všichni chtějí někam jít, tak mi naskočí husí kůže....

27 Klára Musilová Klára Musilová | 10. srpna 2011 v 17:14 | Reagovat

já se bojím asi za všeho nejvíc sama sebe. myslím, že člověk si nejvíc ublíží sám. když je něco fajn, následuje výprask. au....au.... No nic,moje heslo je: ,,neboj, bude hůř¨. a ačkoliv si vždycky říkám, že hůř už být nemůže, nakonec jsem nemile překvapená. vždycky může bát hůř!!!!!

28 Osa Obsurda Osa Obsurda | Web | 10. srpna 2011 v 17:29 | Reagovat

zní to zvláštně, ale bojím se některých elektrických zařízení; tím samozřejmě nechci říct, že kvůli tomu žiju bez proudu jako v chatrči, jen se často necítím dobře, když používám šlehač nebo troubu..

29 S. S. | E-mail | Web | 10. srpna 2011 v 17:38 | Reagovat

Já se s tebou shodnu na tom strachu ze tmy, taky všude vidím úchyláky a do toho se mi ještě v hlavě míhají všechny scény ze strašidelných filmů a thrillerů a nakonec si říkám, že o mě určitě jednou natočí další díl Sběratelů kostí. :D

S tím "ztrácením" věcí mám taky problém, mobil nosím v kapse, takže o ten se nebojím, ale klíče nemůžu najít téměř nikdy a vždycky stojím v šatně před svojí skříňkou jako idiot a štrachám v tašce a panikařím, že jsem je někde ztratila.:D

Taky se bojím divných zvuků, jako když nám třeba v noci začnou vrzat trámy na půdě nebo stačí, že v úplném tichu sepne lednice a já se leknu jako blázen. :D

30 hellway hellway | Web | 10. srpna 2011 v 18:07 | Reagovat

Já mám strach z Brouků, paniku z dotyků a nesnáším západy slunce. Totálně nesnáším západu slunce. tfuj tfuj tfuj. Pavouci jsou mi šumák, naštěstí. Nevím proč se mi líbí, jak se jich bojí každej druhej.

31 Arila Arila | Web | 10. srpna 2011 v 19:49 | Reagovat

Já mám arachnofobii. Jinak mám strach ze tmy, ale to je asi všechno. Se vším se jinak nějak poperu....

32 Many Many | Web | 10. srpna 2011 v 20:15 | Reagovat

nesnášim pavouky,zrovna dneska jsme byli v lese na houbách a mě lezl takovej hněděj pavouk po ruce.Od hodila jsem košík,nožík a už jsem sundavala bundu:)
Dále taky nesnáším tmu.Když jdu domu sama,tak si každýho prohlížim jestli nevypadá jako úchyl
to je asi všechno

33 Passion Passion | Web | 11. srpna 2011 v 11:49 | Reagovat

Ja mám strach z hadov! Ale neskutočný! A to, že máš strach z nejakých vecí neznamená, že si nejaký bojko. Znamená to, že si normálny človek s citmi. Nie si bezcitná, si milá, citlivá a prijímaš okolitý svet taký aký je.

34 Faira Faira | Web | 11. srpna 2011 v 12:09 | Reagovat

Já žádný takový strach snad ani nemám - nebo jsem na to ještě nepřišla. Pavouci, hadi a jiná havěť se mnou nic nedělá.
Ale věc kvůli které jsem schopná opravdu vyvádět je tvůj poslední bod. V ten moment jsem odhodlaná úplně všechno obrátit naruby a jsem vážně hysterická. xD

35 Pazzo Pazzo | Web | 11. srpna 2011 v 13:24 | Reagovat

Pavouků se taky bojím. Nedávno byla mamka někde v hospodě a já měla doma pavouka. Nešla jsem spát dokud mamka nepřišla a nezabila ho =oDD Přišla ve 4 ráno XoP

36 Luccienne Luccienne | Web | 11. srpna 2011 v 14:07 | Reagovat

Já se bojím všech zvířat, když už jsme u toho :D Jako malá jsem s tím musela i k psychologovi, který mi stejně nepomohl. Je to už lepší než za "mlada", ale ten strach tam pořád je :D
Tmu mám ráda :D  Ale občas to opravdu příjemný není, když chodím domů sama. Ve městech se nebojím, ale u nás na vesnici, mezi poli s kukuřicí, tam mám trochu nahnáno.. ale zvyk je zvyk :D
Na nic dalšího, z čeho bych strach měla, si momentálně asi nevzpomenu... Potom mám strach z takových "věcí" jako asi všichni lidé... ze ztráty některých blízkých lidí.. ze smrti...momentálně i z budoucnosti, protože opravdu nemám ponětí, co se mnou bude...apod. Existuje toho opravdu hodně...:)

37 •Pet!nka• •Pet!nka• | Web | 11. srpna 2011 v 14:58 | Reagovat

Z klíšťat mám taky panickou hrůzu. Navíc jako malá jsem měla úplně šílený bobky ze škvorů, protože když jsem zlobila řekl mi táta, že mi do postele schová škvora, ten mi vleze do cuha a proštípne mi ušní bubínek. Následova potom opravdu příšerná série dnů, kdy jsem se bála usnout, pořád jsem vyklepávala polštáře a trnula jsem, abych nemusela jít na louku, protože tam bylo škvorů podle všeho celkem dost.

38 Johanka-k Johanka-k | Web | 11. srpna 2011 v 20:37 | Reagovat

Bojím se...
1.Hadů-není třeba nic dodávat,
2.seznamování s úplně novými,cizími lidmi. Hlavně kvůli tomu,že si řeknou,že jsem blbá,protože nosím jiné oblečení(ale už to zvládám..)
3.u Hitchcockových filmů

39 nina2003 nina2003 | E-mail | 16. srpna 2011 v 18:56 | Reagovat

pavouků se bojím taky! a stresu ve škole

40 Skodulka Skodulka | Web | 23. srpna 2011 v 21:35 | Reagovat

Tvé strachy úplně přesně sdílím! :D Nejhorší, že poslední dny se mi množí v pokoji pavouci, třeba včera v noci sem vylítla z postele ze snu, že je tam pavouk a on tam fakt byl.. :D nemálo sem se vynervovala... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama